Jednu blondýnu, která je už několik let v důchodu, ale potrpí si na svůj mladistvý vzhled, zastavil na výletě autem dopravní policista.
"Víte, co jste provedla? Překročila jste šedesátku!"
Dáma vystoupí z auta, sundá si brýle, přepudruje se, podívá se do zrcátka a pak se otočí na policistu:
"Už je to lepší?"
Stopuje chlápek o půlnoci na krajnici. Je bouřka, déšť, takže auta nejezdí.
Najednou vidí v dálce světla auta, jak se blíží k němu - strašidelně a pomaloučku.
Je mu to divný, ale přece jen, auto je auto, takže když u něj zastaví, tak si naskočí ...
Chce řidiči poděkovat, ale najednou vidí, že za volantem nikdo nesedí! Strašně se vyděsí, ale než stačí nějak zareagovat, auto se dá zase pomaloučku do pohybu.
Chlápek sedí jak zařezanej, vyděšenej k smrti a nemůže se strachy pohnout. Pak se vzpamatuje, otevře dveře, vyskočí a zdrhá pryč.
Pořád se ohlíží, bojí se, ze auto zrychlí a přejede ho, takže se zastaví až v nejbližší vesnici. Tam najde hospodu, zapadne dovnitř, objedná si dvojitou tequilu a všem tu historku vypráví.
Všichni jsou z toho odvařený, litujou ho a obdivujou ...
Asi za půl hodiny se otevřou dveře, vejdou dva zmoklí chlapi, poručej si grog a rozhlížej se kolem.
A v tom jeden povídá druhému: "Hele, že je to ten kretén, co si naskočil, když jsme tlačili?"
Jean, pamatujete, jak jsme byli před třiceti lety v Africe?”
“Lituji sire, ale to byl ještě můj předchůdce.”
“Ale ne, Jean, byl jste to určitě vy. Vzpomeňte si přeci, jak vás tam sežral ten lev!”
Ptá se Pepíček maminky: "Mami, kde se narodil táta?"
Maminka řekne: "V Liberci."
"Aha a kde ses narodila ty?"
"V Hradci Králové."
"Aha a kde sem se narodil já?"
"V Praze."
"Aha, no tak to máme fakt kliku, že jsme se potkali."
Přijde mozková buňka do mužské hlavy a rozhlídne se.
Je tam pusto a prázdno, tma, nikde nic.
Tak volá: "Haló, je tu někdo?"
Čeká a nic se neděje. Volá znova: "Haló, je tu někdo?"
Po delší době se objeví další mozková buňka a říká: "Co tady řveš? Ty nevíš, že jsme všichni dole?"
Syn arabského šejka se rozhodl studovat v ČR.
Po měsíci píše domů: " Čechy jsou krásný, lidé jsou tu příjemní a vůbec moc se mi tady líbí. Jen se občas trošku stydím, když přijedu do školy se svým pozlaceným mercedesem, zaparkuju u školy a potkám některého ze svých profesoru jak vystupuje z tramvaje... tak je to docela trapné."
Za pár dní mu příjde šek na milion dolarů a krátká zpráva od rodičů: "Nedělej nám ostudu a kup si taky tramvaj."
