Jednou takhle odjede maminka na dva dny pryč a malinkého synka dostane na starosti tatínek.
Po dvou dnech se maminka vrátí a vidí, že tatínek právě maličkého koupe. Ale dělá to nějak divně – drží ho za nohu a namáčí ho do vaničky hlavičkou napřed.
Maminka přiskočí a vytrhne dítě ze spárů otce. „To musíš takhle: Podržíš ho pod hlavičkou, pod zadečkem a opatrně ho položíš do vody.“
„Tovížejo, a opařím si ruce…“
Velrybí samec plave okolo své drahé polovičky a brblá:
„Kupa ekologických aktivistů, světové vlády a různé nadace vyvíjejí enormní úsilí na záchranu našeho druhu, ale tebe bolí hlava!“
Klokan neustále utíkal ze svého výběhu. Správce zoo proto nechal postavit kolem výběhu třímetrový plot.
Druhý den byl klokan zase venku a hopkal po zoo. Správce nechal plot zvýšit na šest metrů.
Klokan zase utekl. Když výška plotu vyšplhala na 15 metrů, zeptal se velbloud ze sousedního výběhu klokana:
"Jak vysoko myslíš, že s tím půjdou?"
"No, tak do sto metrů, ledaže by je napadlo na noc zamknout bránu!"
Rybář chytí zlatou rybku. Rybka povídá: "Zadrž, když mě pustíš, splním Ti tři přání."
Rybář se zamyslí a povídá: "Tak dobře. Chtěl bych mít nádhernou krasavici a tolik peněz, abych měl do smrti všechno, na co si vzpomenu."
A najednou vedle něj stojí krasavice, radost pohledět a tolik peněz, až oči přecházejí.
Rybka povídá: "A co Tvé třetí přání?"
Rybář na to: "Vzdyť já už všechno mám, nic nepotřebuju ... víš ty co? Mám na Slovensku kamaráda, věčně s něčím nespokojeného, splň mu to, co ráno vysloví jako první, když vstane z postele."
Rybka souhlasí.
Druhý den ráno vstane slovenský kamarád, vyleze před chalupu, protáhne se, promne oči a povídá: "Jááááááááj, sto kokotou do riti a hrdzavá kotva do chrbta...!"
Jean, pamatujete, jak jsme byli před třiceti lety v Africe?”
“Lituji sire, ale to byl ještě můj předchůdce.”
“Ale ne, Jean, byl jste to určitě vy. Vzpomeňte si přeci, jak vás tam sežral ten lev!”
