V samoobsluze tlačí mladý otec vozík s potravinami a vřískajícím děckem. Muž téměř něžně opakuje: "No tak, Alberte, klid. Klid a žádné scény. Uklidni se, Alberte..."
Nachomýtne se k tomu psycholožka a s uznáním povídá: "To je dobré, že s tím dítětem mluvíte jako s dospělým. Takhle Albert vyroste v sebevědomého a vyrovnaného člověka."
Otec na to: "Paní, mýlíte se. Já jsem Albert!"
Lesní zvířátka si odhlasují, že nebudou v lese chlastat ani kouřit, protože je pak les plný vajglů a krabiček od cigaret a všude je nazvraceno.
Druhý den jde vrchní kontrolor-medvěd na kontrolu a potká zajíce, kterej je úplně na šrot, na pysku zaparkovaný cigáro, tak ho chytne za uši a říká mu:
"Hele zajíci, my lesní zvířátka jsme si odhlasovali, že nebudeme chlastat ani kouřit!"
"No jó, ale když já měl doma ještě nějaký zásoby"
"Tak dobře, ale ať se to víc neopakuje!"
Další den jde opět medvěd lesem a dojde k rybníku, ze kterýho koukaj jen špičky zajícových uší, tak zajíce za ně vytáhne z vody a zajíc je znova totálně na šrot, tak na něj spustí:
"Hele zajíci my lesní zvířátka jsme si odhlasovali, že nebudeme chlastat ani kouřit a ty už jsi znova na šrot!"
Zajíc škytne a říká: "No jó, vy lesní zvířátka jste si odhlasovali, že nebudete chlastat ani kouřit, ale my ryby paříme dál."
"Je lepší být krásná než chytrá, protože průměrný muž lépe vidí, než myslí."
Paní učitelka se ptá Pepíčka: "Co je to za zvíře - je hnědé a má čtyři nohy."
"Pes!"
"No dobře, ale mohla by to být třeba i kočka.
A řekni, jakého znáš hnědého ptáka."
"Orel!"
"Dobře, ale mohl by to být i jiný pták. Třeba takový vrabec, ten je taky dohněda."
"A paní učitelko, teď vy. Co je to - když se to strká dovnitř, je to tvrdé a suché, a když to jde ven, tak je to měkké a vlhké..."
Učitelka se neudrží a vlepí mu facku.
Pepíček na to: "No to by taky mohlo být, ale jinak je to žvýkačka."
