Slepí piloti

Dva slepí piloti s nasazenými tmavými brýlemi jdou v dopravním letadle uličkou mezi sedadly.
Jednoho vede slepecký pes, druhý hledá cestu ťukáním hůlky.
Vejdou do pilotní kabiny, zavřou za sebou dveře a nastartují motory.
Cestující na sebe nervózně pohlédnou a čekají, kdy jim někdo oznámí, že jde o žert. Jenže nikdo nepřichází a z reproduktorů se taky nic neozývá.
Letoun se začne pohybovat čím dál rychleji po ranveji a pasažéři sledují okýnky, jak se blíží velké jezero na konci startovní dráhy.
Když už to vypadá, že letadlo v plné rychlosti vletí do vody, pasažéři začnou v hrůze panicky ječet.
V ten okamžik piloti přitáhnou řízení a letadlo se zvedne do vzduchu.
Cestující si oddychnou a v klidu sedí na svých místech.
Jsou přesvědčeni, že letoun je v dobrých rukou.
V kokpitu se jeden slepý pilot otočí k tomu druhému a řekne:
"Teda Josef, jednoho krásnýho dne ty lidi zařvou pozdě a my všichni chcípnem."

Bar

Lesní zvířátka si odhlasují, že nebudou v lese chlastat ani kouřit, protože je pak les plný vajglů a krabiček od cigaret a všude je nazvraceno.
Druhý den jde vrchní kontrolor-medvěd na kontrolu a potká zajíce, kterej je úplně na šrot, na pysku zaparkovaný cigáro, tak ho chytne za uši a říká mu:
"Hele zajíci, my lesní zvířátka jsme si odhlasovali, že nebudeme chlastat ani kouřit!"
"No jó, ale když já měl doma ještě nějaký zásoby"
"Tak dobře, ale ať se to víc neopakuje!"
Další den jde opět medvěd lesem a dojde k rybníku, ze kterýho koukaj jen špičky zajícových uší, tak zajíce za ně vytáhne z vody a zajíc je znova totálně na šrot, tak na něj spustí:
"Hele zajíci my lesní zvířátka jsme si odhlasovali, že nebudeme chlastat ani kouřit a ty už jsi znova na šrot!"
Zajíc škytne a říká: "No jó, vy lesní zvířátka jste si odhlasovali, že nebudete chlastat ani kouřit, ale my ryby paříme dál."

Kšandy

Vidí chlap druhého, jak v lese kadí a rovnou na kšandy a volá:
"Dědo, serete si na kšandy…"
"Cožééééé…"
"Serete si na kšandy…"
"Jo, kšandy? Na ty já seru."

V ordinaci

Do ordinace vstoupí žena. Lékař, který se za stolem probírá v chorobopisech, bez zvednutí hlavy řekne: "Svlékněte se."
"Musí to být?" pípne příchozí.
"No jistě, proč bych vám to jinak říkal?" povídá doktor trochu popudlivě.
Když se žena svlékne, přistoupí k ní a ptá se: "Tak co vám je?"
"Nic, pane doktore. Já jsem se jen chtěla zeptat, kdy půjdete domů, abych to tady mohla uklidit."

Stránky

Subscribe to