V samoobsluze tlačí mladý otec vozík s potravinami a vřískajícím děckem. Muž téměř něžně opakuje: "No tak, Alberte, klid. Klid a žádné scény. Uklidni se, Alberte..."
Nachomýtne se k tomu psycholožka a s uznáním povídá: "To je dobré, že s tím dítětem mluvíte jako s dospělým. Takhle Albert vyroste v sebevědomého a vyrovnaného člověka."
Otec na to: "Paní, mýlíte se. Já jsem Albert!"
Tchyně vaří v kuchyni guláš.
Malý domácí kocourek se přitulí k noze a mňoukáním si vyprošuje kousek masa.
Tchyně jej odkopne nohou do kouta. Kocourek se opět přitulí a prosí o kousek masa.
"Vypadni", zařve na něj tchyně a znova jej odkopne.
Vzápětí přichází zeť z práce, posadí se ke stolu a tchyně mu říká:
"Uvařila jsem výborný guláš jen pro tebe" a nabere mu plný talíř.
Ještě než zeť začne jíst, přitulí se k němu kocourek a prosí o kousek masa.
Zeť mu kousek masa hodí se slovy:
"Dej si, mazlíku."
Kocourek maso zhltne a vzápětí leží natažený na zemi a ani nedýchá.
Zeť se rozlítí a zařve na tchyni:
"Tak otrávit jste mě chtěla, vy bestie."
a práskne jí jednu po čuni až tchyně přistane v koutě.
Kocourek pomalu pootevře očko a pomyslí si:
"A máš to, babo jedna lakomá!"
Blondýna ve velmi těsné kožené sukni čeká na autobus.
Jenže když autobus přijede, zjistí, že sukně je tak úzká, že ani nezdvihne nohu, aby mohla nastoupit.
Sáhne tedy rukou dozadu a kousek rozepne zip.
Sukně však pořád drží a nepovolí.
V panice sáhne znovu dozadu a rozepne zip ještě víc, ale sukně je pořád úzká a ona nemůže nohou dosáhnout na stupátko.
Řidič už troubí, všichni lidé se dívají, a dívce je to už nepříjemné.
Sáhne tedy ještě jednou dozadu a zip rozepne až do konce.
Vtom cítí, jak ji nějaký muž zezadu chytí za boky a vyzdvihne do dveří autobusu.
Blondýna se naštve, otočí se k muži a začne mu nadávat:
"Co mě tady, člověče, osaháváte? Vždyť se ani neznáme! "
A chlap na to:
"No, vzhledem k tomu, že jste mně už třikrát rozepla poklopec, tak jsem si myslel, že už jsme přátelé..."
Králík přijde do řeznictví a ptá se: „Máte salát?”
„Ne,” říká řezník, „nemáme, my salát nevedeme.”
Druhý den přijde králík znovu a ptá se: „Máte salát?”
Řezník kroutí hlavou a vysvětluje králíkovi, že je v řeznictví, a že salát nevedou.
Třetí den přihopká králík zase se stejnou otázkou. To už řezníka opravdu naštve a jakmile králík odejde z obchodu, tak vezme křídu a na tabuli před obchod napíše velkým písmem: „Salát není.”
Za chvíli se přižene deset králíků a ptají se: „Vy jste měli salát?”
